Zobrazuji všechny 2 výsledky

Burmese Python, Myanmar

Někdo hady miluje, druzí je nesnáší. Já patřím k té první skupině. Kdykoliv jsem v pralese, hady vyhledávám a fotím. Za touhle krajtou jsem šel neprostupným pralesem několik dní. Cestu jsem si musel prosekávat mačetou. V jedné z vesnic, do které jsem došel, jsem potkal Oliho. Tento bývalý voják mě dost výrazně upozornil, že část tohoto pralesa je stále zaminovaná. Nabídl mi, že půjde se mnou a že se pokusíme společně krajty, které zde žijí, nalézt. Musím přiznat, že jsem za jeho pomoc byl nesmírně vděčný. Společně jsme se tak prosekávali džunglí. Stoupali jsme do strmých kopců, brodili potoky, Já obtěžkán batohem s technikou, Oli vybaven ťapkami. Ale do cíle jsme došli a hada skutečně objevili. V tu chvíli jsem byl sice znavený jako pes, ale nesmírně šťastný. Ostatně jako vždycky, když splním cíl, který jsem si na začátku vytyčil.

Sunset Over Bagan, Myanmar

Buddhistické chrámy ve mě vzbuzují pocit klidu, míru a jistoty. V Jihovýchodní Asii se navíc cítím jako doma. kdo ví? Možná jsem tu někdy v minulém životě skutečně žil. možná jsem i zažil právě chrámový komplex Bagan v dobách jeho největší slávy. Kdo ví? Pravdou je, že energie takových míst je nesmírně povzbuzující. Pevně věřím, že i povzbuzující energii dokáže předat obraz do interiéru. Člověk to často potřebuje. Na chvíli se zastavit, zklidnit mysl, nechat se unášet proudem energie a jen tak být. Přesně tak, jako jsem jen tak byla  fotil tento západ slunce nad Baganem.