Zobrazuji všech 6 výsledků
Indiáni kmen Waurá jsou nesmírně fotogeničtí. Pro jejich obřadní tance jsou u dívek nezbytné ornamenty, které jim malují jejich mámy. Používají k tomu přírodní červenou barvou urukú a černou genipapo. V chýši, kde se dívky zdobí, panovala nesmírně intimní atmosféra. Každá maminka se snažila, aby její dcera byla při tanci co nejhezčí.
Jeden pohled někdy stačí k tomu, aby se mi podlomila kolena. Tuto fotku jsem fotil v chýši, kde se dívky právě zdobily tradičními ornamenty. Zmáčkl jsem spoušť, ale v záplavě všech dojmů, prožitků a vyfocených snímků z vesnice tohoto indiánského kmene, jsem na fotku úplně zapomněl. Mou pozornost opět připoutala až doma, kdy jsem dělal výběr fotografií pořízených na této cestě. Pohled této dívky ve mě vzbudil mnoho myšlenek. Na co myslí? Koho nebo co pozoruje? Jaká je její budoucnost? Pro mě samotného je tato fotka pohledem do budoucnosti, kde silný kmen Waurá brání dál úspěšně své tradice, život v pralese provázaný s amazonskou džunglí a s osobitostí sobě vlastní žije naplněný a šťastný život. Minimálně takový, jaký jsem v xinguské vesnici poznal.
Aranžované fotky moc nefotím, vždycky jsem rád za to, co život přirozeně přinese. Jako například u této fotografie. A vždycky jsem potěšen, když se vešekeré energie sejdou na správném místě, ve správný okamžik a vznikne fotografie plná emocí.
Základní potravinou xinguských indiánů jsou kořenové hlízy manioku jedlého, který indiáni pěstují v přilehlém okolí vesnice. Tato dívka má hlízou naplněný celý koš a právě ho odnáší do chýše, kde bude dále zpracován. Žití v souladu s přírodou je jedna z věcí, která mě na domorodých kmenech pokaždé fascinuje. Krása a něžnost se tu snoubí s živočišností a dravostí, které jsou nezbytné pro přežití pod zákony džungle.
Aranžované fotky nefotím, vždycky jsem rád za to, co život přirozeně přinese. Jako například u této fotografie. A vždycky jsem potěšen, když se veškeré energie sejdou na správném místě, ve správný okamžik a vznikne fotografie plná emocí. Tuto krásnou indiánku zrovna připravovala její maminka na obřadní tance a tenkou větvičkou jí po těle malovala tradiční ornamenty.
Ve vesnici xinguských indiánů jsem byl svědkem tanců, v průběhu kterých příslušníci kmene Waurá tančili a zpívali k uctění lesních bohů a démonů. Věří, že uvnitř šamanova chrastítka je dobrý duch odhánějící z vesnice zlé démony. Tance doprovází i hra na posvátné flétny YAKUI. V průběhu tohoto tance indiáni odhánějíí z chýší zlé duchy a snaží se získat přízeň těch dobrých.